Údolí Bánovského potoka

Evropsky významná lokalita Údolí Bánovského potoka

 Základní informace:

Kód lokality: CZ0723430

Katastrální území: Bánov, Šumice u Uherského Brodu, Těšov

Rozloha: 21,6227 ha

Nadmořská výška: 248 - 300 m n. m.

Poloha: Lokalita se nachází přibližně 1 km severně od Bánova, v údolí Bánovského potoka.

Předmět ochrany:

kuňka žlutobřichá, bourovec trnkový

Těžiště výskytu kuňky žlutobřiché v ČR se nalézá v rozpětí nadmořských výšek 200 - 900 m. Druh žije v jezírkách, v lomech a pískovnách, drobných lesních a lučních tůňkách, avšak nejčastěji v zatopených příkopech a kalužích na lesních blátivých cestách, případně v loužích na kalištích zvěře. V rybnících či požárních nádržích ji nalezneme jen v období sucha nebo po ztrátě výše uvedeného biotopu, který představuje její ideální nároky. Zde se většinou nemnoží. Většinu roku tráví ve vodě, kde dochází k páření a kladení vajíček většinou v několika vlnách v závislosti na deštích (od dubna do srpna). Akční rádius je 800 m (ale i více podle podmínek).

Rozmnožování předcházejí hlasové projevy. Z vajíček se zhruba po jednom až dvou týdnech líhnou larvy živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po dvou měsících se proměňují v žabky, které se zdržují rovněž ve vodě a žijí podobným způsobem jako dospělí jedinci. Na sklonku léta žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, ve sklepích a dalších zemních úkrytech. Byli popsáni kříženci s kuňkou obecnou (ohnivou), a to i z našeho území. Areály obou druhů kuněk se nepřekrývají, avšak v zóně dotyku areálů vzniká tzv. hybridní zóna, kde nalezneme prakticky výhradně křížence obou druhů.

Bourovec trnkový u nás v minulosti žil v řídkých teplých listnatých lesích v nížinách a pahorkatinách. Tyto tzv. nízké a střední lesy byly obhospodařovány většinou výmladkovým způsobem, případně se v nich pásl dobytek. Tento typ hospodaření se dosud uchoval např. v jižním Bavorsku, kde bourovec trnkový tyto biotopy stále obývá. Se změnou typu hospodaření na vysokokmenné lesy u nás druh výrazně ustoupil. Dnes je vázán především na xerotermní stráně s roztroušenými křovinami, případně křovinaté meze a remízky. Druh vytváří lokální izolované populace, což je dáno především malou pohyblivostí samic. Hostitelskými rostlinami časných instarů jsou především hlohy a trnky. Housenky posledního instaru nejsou potravně specializovány a živí se listy řady druhů listnáčů. Druh má jedinou generaci v roce. Dospělci se vyskytují na podzim od konce září do poloviny října. Samičky kladou vajíčka ve spirálovitých shlucích na silnější větvičky živných rostlin. Vajíčka přezimují, housenky se líhnou na konci dubna a počátkem května příštího roku a spřádají si pavučinová hnízda. V počátečních instarech housenky žijí pospolitě, v pozdějších jednotlivě. Kuklí se na konci července v pevných zámotcích ve vegetaci a povrchu půdy. Létá až v září a v říjnu.

Management:

Nejdůležitější je ochrana a údržba vhodných biotopů. Drobné vodní plochy ohrožené zazemněním je důležité kontrolovat a podle potřeby zbavovat organického materiálu a příliš zastiňujících dřevin. Někdy je prospěšné je i mírně prohloubit. Aktivní ochrana by měla spočívat i v budování nových mělkých vodních ploch na místech, kam by mohli obojživelníci přirozeně migrovat. Na ploše evropsky významné lokality je vhodné redukovat náletové dřeviny, potlačovat ruderální společenstva a nepůvodní druhy.

Na lokalitách výskytu bourovce trnkového a v jejich okolí je nutné především zamezit likvidaci rozptýlené zeleně a leteckému chemickému ošetřování zemědělských a lesních kultur. Nežádoucí je také převod pastvin, luk a křovinatých strání na les. Optimální management by měl zajistit, aby byla na lokalitě udržována řídká mozaika shluků keřů (především hlohů a trnek) a travnatých ploch. Keře by měly zabírat alespoň desetinu plochy, ale neměly by tvořit souvislé porosty. Souvislé porosty křovin na stráních je nutné radikálně prořezat. Prořezávky je však možné provádět pouze mimo dobu výskytu vajíček a housenek motýla, tedy pouze od konce července do 20. září. Občasná extenzivní pastva, podle potřeby lokální proředění křovinatých porostů. Vytvořením zatravněných pásů v okolí lokality zamezit splachu hnojiv a pronikání pesticidů do území.

Ohrožení:

- změny vodního režimu v krajině (odvodňování luk a lesů, regulace potoků, zatrubňování drobných vodotečí)

- chemizace zemědělství

- likvidace litorálních porostů

- vysušování drobných vodních plošek (periodické tůně, výmoly v cestách)

- likvidace rozptýlené zeleně, zalesňování a chemizace

- zarůstání křovinatých stanovišť a postupná přeměna na zapojený mladý les

- plošné vyřezávání křovin v rámci péče o chráněná území

Ochrana a využití území:

Evropsky významná lokalita Údolí Bánovského potoka je součástí evropské soustavy Natura 2000. Dosavadní aktivity v tomto území, které nenarušují předmět ochrany, nejsou tímto nijak omezeny. K případným novým záměrům, které mohou ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany, je nutné stanovisko orgánu ochrany přírody (Krajský úřad Zlínského kraje).