Mokřad Pumpák

Evropsky významná lokalita Mokřad Pumpák

 Základní informace:

Kód lokality: CZ0723410

Katastrální území: Hulín

Rozloha: 1,9306 ha

Nadmořská výška: 200 - 201 m n. m.

Poloha: Lokalita se nachází 6 km severovýchodně od Kroměříže, na severovýchodním okraji Hulína, v prostoru mezi železniční tratí směr Přerov a odbočkou na Kroměříž.

Předmět ochrany:

čolek velký, kuňka obecná

Čolek velký žije v rybnících, tůních, jezírkách v lomech, hlinících a pískovnách, vzácněji i v zatopených příkopech podél cest, závlahových kanálech, požárních nádržích a ve vybetonovaných koupalištích s dostatečnou potravní nabídkou. Obecně preferují velcí čolci hlubší a větší vody než malé druhy čolků. Na jaře (v nižších polohách již od druhé dekády března) se vyskytují ve vodě, kde dochází k páření a kladení vajíček. Dospělí čolci setrvávají ve vodě (tzv. vodní fáze života) přibližně čtyři až pět měsíců (myslí se tím populace, nikoli jedinci). Pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu a dalších zemních úkrytech, ať již v lese či mimo les. Jejich akční rádius je cca do 400 m, ale ve výjimečných případech bylo zaznamenáno 900 m a v jednom případě až 1250 m. Z vajíček se zhruba po 1 - 2 týdnech (záleží na teplotě vody) líhnou larvy, které se živí planktonem, drobnými bezobratlými, zoobentosem, atp., a přibližně po třech, čtyřech a více měsících metamorfují. Velké druhy čolků jsou více vázány na vodu než malé, proto i nedospělé čolky nalezneme jak na souši, tak i ve vodě. Část populace zimuje v zemních úkrytech, puklinách skal, sutích, opuštěných norách savců, ve sklepích a podobných úkrytech, zbylá část na dně vodních nádrží zahrabána v bahně a detritu.

Kuňka obecná je mimo dobu rozmnožování více vázána na vodní prostředí než kuňka žlutobřichá. Většinu roku tedy tráví ve vodě, kde dochází i k páření. Klade vajíčka většinou v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. Žije v jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, avšak nejčastěji v rybnících (někdy i v návesních), méně často ve venkovských koupalištích a požárních nádržích. Vyhledává však především mělké, zarostlé okraje extenzivně obhospodařovaných či neobhospodařovaných rybníků, které jsou bohaté na její hlavní potravu – komáří a pakomáři larvy. Z vajíček se zhruba po jednom týdnu líhnou larvy (pulci) živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po 8–10 týdnech se pulci proměňují v žabky, které se zdržují rovněž ve vodě a žijí podobným způsobem jako dospělí jedinci. Mladí jedinci po deštích často vyhledávají nové lokality. Koncem léta žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, v ruinách, ve sklepích atp., většina populace do 250 m od vody, ojediněle do 800 m. Rozmnožování předcházejí hlasové projevy – známé kuňkání.

Management:

Nejdůležitější je ochrana a údržba vhodných biotopů. Drobné vodní plochy ohrožené zazemněním je důležité kontrolovat a podle potřeby zbavovat organického materiálu a příliš zastiňujících dřevin. Někdy je prospěšné je i mírně prohloubit. V případě ohrožení lokality zemními úpravami (stavba, oprava komunikace) je možné v sousedství původního místa vybudovat náhradní tůňku. Aktivní ochrana by měla spočívat i v budování nových mělkých vodních ploch na místech, kam by mohli živočichové přirozeně migrovat. Na ploše přírodní památky a jeho ochranného pásma je vhodné redukovat náletové dřeviny a vytvářet nové mělké tůňky.

Ohrožení:

Potenciální znečištění ropnými látkami a chemickými postřiky v souvislosti s provozem železniční tratě. Mortalita migrujících obojživelníků mezi malým územím, sevřeným dopravními cestami, a okolím.

Ochrana a využití území:

Evropsky významná lokalita Mokřad Pumpák je součástí evropské soustavy Natura 2000. Dosavadní aktivity v tomto území, které nenarušují předměty ochrany, nejsou tímto nijak omezeny. K případným novým záměrům, které mohou ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany, je nutné stanovisko orgánu ochrany přírody (Krajský úřad Zlínského kraje).