Kurovice - lom

Evropsky významná lokalita Kurovice - lom

 Základní informace:

Kód lokality: CZ0723409

Katastrální území: Kurovice

Rozloha: 6,5 ha

Nadmořská výška: 275 - 300 m n. m.

Poloha: Lokalita se nachází 2,6 km severovýchodně od Tlumačova, na severozápadním svahu Křemenné.

 Předmět ochrany:

čolek velký, kuňka žlutobřichá

Čolek velký žije v rybnících, tůních, jezírkách v lomech, hlinících a pískovnách, vzácněji i v zatopených příkopech podél cest, závlahových kanálech, požárních nádržích a ve vybetonovaných koupalištích s dostatečnou potravní nabídkou. Obecně preferují velcí čolci hlubší a větší vody než malé druhy čolků. Na jaře (v nižších polohách již od druhé dekády března) se vyskytují ve vodě, kde dochází k páření a kladení vajíček. Dospělí čolci setrvávají ve vodě (tzv. vodní fáze života) přibližně čtyři až pět měsíců (myslí se tím populace, nikoli jedinci). Pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu a dalších zemních úkrytech, ať již v lese či mimo les. Jejich akční rádius (vzdálenost putování od vody) je ca do 400 m, ale ve výjimečných případech bylo zaznamenáno 900 m a v jednom případě až 1290 m. Z vajíček se zhruba po 1–2 týdnech (záleží na teplotě vody) líhnou larvy, které se živí planktonem, drobnými bezobratlými, zoobentosem atp., a přibližně po třech, čtyřech i více měsících metamorfují. Velké druhy čolků jsou více vázány na vodu než malé, proto i nedospělé čolky nalezneme jak na souši, tak i ve vodě. Část populace zimuje v zemních úkrytech: puklinách skal, sutích, opuštěných norách savců, ve sklepích a podobných úkrytech, zbylá část na dně vodních nádrží zahrabána v bahně a detritu.

Těžiště výskytu kuňky žlutobřiché v ČR se nalézá v rozpětí nadmořských výšek 200 - 900 m. Druh žije v jezírkách v lomech a pískovnách, drobných lesních a lučních tůňkách, avšak nejčastěji v zatopených příkopech a kalužích na lesních blátivých cestách, případně v loužích na kalištích zvěře. V rybnících či požárních nádržích ji nalezneme jen v období sucha nebo po ztrátě výše uvedeného biotopu, který představuje její ideální nároky. Zde se většinou nemnoží. Většinu roku tráví ve vodě, kde dochází k páření a kladení vajíček většinou v několika vlnách v závislosti na deštích (od dubna do srpna). Akční rádius je 800 m (ale i více, podle podmínek).        Rozmnožování předcházejí hlasové projevy. Z vajíček se zhruba po jednom až dvou týdnech líhnou larvy živící řasami a organickými zbytky. Přibližně po dvou měsících se proměňují v žabky, které se zdržují rovněž ve vodě a žijí podobným způsobem jako dospělí jedinci. Na sklonku léta žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, ve sklepích a dalších zemních úkrytech. Byli popsáni kříženci s kuňkou obecnou (ohnivou) a to i z našeho území. Areály obou druhů kuněk se nepřekrývají, avšak v zóně dotyku areálů vzniká tzv. hybridní zóna, kde nalezneme prakticky výhradně křížence obou druhů.

Management:

Nejdůležitější je ochrana a údržba vhodných biotopů. Drobné vodní plochy ohrožené zazemněním je důležité kontrolovat a podle potřeby zbavovat organického materiálu a příliš zastiňujících dřevin. Někdy je prospěšné je i mírně prohloubit. V případě ohrožení lokality zemními úpravami (stavba, oprava komunikace) je možné v sousedství původního místa vybudovat náhradní tůňku. Aktivní ochrana by měla spočívat i v budování nových mělkých vodních ploch na místech, kam by mohli obojživelníci přirozeně migrovat. V roce 2001 byla tůň prohloubena, je nutné kontrolovat stav vypouštěcího zařízení. Na ploše PP a jeho OP je vhodné redukovat náletové dřeviny, potlačovat ruderální společenstva a nepůvodní druhy a obnovovat a vytvářet nové mělké tůňky.

Ohrožení:

Kuňky a čolci jsou výrazně ohroženy krajinotvornými změnami - odvodňováním luk a lesů, regulacemi potoků a zatrubňováním drobných vodotečí, proměnou luk v pole, melioracemi, zpevňováním blátivých lesních cest v asfaltové komunikace, odvodňováním příkopů podél účelových komunikací, používáním chemických prostředků při ošetřování lesa atp. Příčinou mizení celých populací je hlavně devastace prostředí. V lesích mizí populace díky používání těžké mechanizace a úpravám cest štěrkováním a asfaltováním. Zřizování skládek v místech opuštěných lomů, stejně jako živelné vysazování ryb a vliv nekontrolované rekreace, jsou dalšími faktory podílejícími se na úbytku druhů.

Ochrana a využití území:

Evropsky významná lokalita Kurovice - lom je součástí evropské soustavy Natura 2000. Dosavadní aktivity v tomto území, které nenarušují předměty ochrany, nejsou tímto nijak omezeny. K případným novým záměrům, které mohou ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany, je nutné stanovisko orgánu ochrany přírody (Krajský úřad Zlínského kraje).